Kdy se píše ú a ů? Jednoduché pravidlo, příklady, výjimky a test

TL;DR

• Začátek slova = vždy ú (úterý, úl). Písmeno ů na začátku nikdy.
• Uprostřed slova má dlouhé „u“ zpravidla ů (dům, kůň, může, důvod).
• Ú uprostřed slova píšeme na hranici předpony/kořene a ve složeninách (zúčtovat, vyúčtovat, neúnavný, trojúhelník) a v přejatých slovech (túra, skútr, múza, kúra).
• Krátké „u“ je prostě u (kufr, bunda, cukr) - délku nejde libovolně měnit.
• Rychlý test: Dá se slovo rozložit na předponu + základ začínající „ú-“ (účast → zúčastnit)? Pak napiš ú. Nedá? Vnitřní dlouhé „u“ bude skoro jistě ů.

Proč je tohle téma tak zrádné a jaký výsledek čekat

Tři možnosti pro „u“ v češtině vypadají nevinně, ale dělají velkou paseku: u (krátké), ú (dlouhé s čárkou) a ů (dlouhé s kroužkem). Chcete jasné pravidlo, které funguje v 95 % situací? Přidám k tomu sadu typických chyb, výjimky, jednoduchý rozhodovací postup, tabulku a pár rychlých cvičení, abyste si to zafixovali.

Opírám se o Pravidla českého pravopisu (Academia, 2019), Internetovou jazykovou příručku ÚJČ AV ČR (stav 2024/2025) a Příruční mluvnici češtiny. Důležité: pravidla se v posledních letech neměnila, jen se v praxi často opakují tytéž chyby (hlavně túra/tůra, skútr/skůtr, zúčastnit/zůčastnit).

Rychlé pravidlo: kdy psát u, ú, ů

Začněme nejdřív nejkratší verzí, která vás vytáhne z bryndy v běžném psaní. Hlavní otázka: je to „u“ krátké, nebo dlouhé? A pokud dlouhé, kde ve slově stojí?

• Krátké „u“ → vždy u (kupovat, bunda, kus, cukr, auto).
• Dlouhé „u“ na začátku slova → vždy ú (úterý, úl, úžas, Ústí, Úvod). Písmeno „ů“ na začátku slova v češtině neexistuje.
• Dlouhé „u“ uvnitř slova → většinou ů (dům, kůň, může, důvod, kůže, půda, půl, Bůh, kůra [= slupka]).
• Dlouhé „u“ uvnitř slova, ale na hranici předpony a kořene nebo v jasné složenině → ú (zúčastnit - účast, zúčtovat - účet/účtovat, vyúčtovat, neúnavný - únava, trojúhelník - úhel).
• Přejatá slova a cizí jména často drží ú i uprostřed (túra, skútr, múza, kúra, Súdán). Tyhle tvary jsou v příručkách výslovně uvedené.

Praktické vodítko: Dokážete slovo věrohodně rozdělit na předponu + základ, který sám začíná na „ú-“? Pokud ano, napište ú (např. účast → zúčastnit, úrok → bezúročný, úcta → neúctivý, ústí → vyústit). Pokud ne, bude uvnitř slova běžně ů (např. důl, zůstat, půda).

Postup krok za krokem: malý rozhodovací strom

Potřebujete rychle rozhodnout, co napsat? Tady je jednoduchý postup, který používám i při korekturách:

1. Určete délku samohlásky. Je „u“ krátké, nebo dlouhé? Pokud krátké, píšete u. Hotovo.
2. Je „u“ dlouhé a stojí na začátku slova? Pokud ano, vždy ú.
3. Je „u“ dlouhé a stojí uvnitř slova? Zeptejte se: Jde o spojení předpony a základu nebo o složeninu?
   • Najdu samostatné slovo začínající „ú-“ (účast, účet, úhel, úrok, úcta, úzký)? → Pak napište ú: zúčastnit, zúčtovat, trojúhelník, bezúročný, neúctivý, zúžit.
   • Nenajdu takový základ? → V 99 % případů bude ů: důvod, kůň, můj, půda, zůstat.
4. Nezapomeňte na přejatá slova a jména. U nich si ověřte v příručkách: běžně mají ú i uprostřed (túra, skútr, múza, kúra, Súdán).

Funguje to i v opačném směru: máte slovo s předponou a nejste si jistí, zda tam patří „ú“? Zkuste odtrhnout předponu. Když zbytek smysluplně začíná „ú-“ (účet → zúčtovat), máte vyhráno.

Příklady, výjimky a časté chyby (s vysvětlením)

Tady jsou konkrétní dvojice a situace, které pletou nejvíc. Každý příklad má krátké vysvětlení logicky navázané na pravidlo výše.

• túra × tůra → správně túra (přejaté slovo; uvnitř slova se píše ú).
• skútr × skůtr → správně skútr (přejaté slovo).
• kúra × kůra → obojí existuje, ale něco jiného: kúra = léčebný postup (lázeňská kúra), kůra = slupka, povrch (pomerančová kůra, mozková kůra).
• může × muže → může (on může) má dlouhé u = ů; muže (4. pád od muž) má krátké u = u.
• zúčastnit × zůčastnit → správně zúčastnit (předpona z- + účast → ú).
• zúčtovat × zůčtovat → správně zúčtovat (účet/účtovat → ú).
• bezúročný × bezůročný → správně bezúročný (úrok → ú).
• vyústit × vyůstit → správně vyústit (ústí → ú).
• trojúhelník × trojůhelník → správně trojúhelník (složenina troj + úhel → ú).
• zúžit × zůžit → správně zúžit (základ úzký → ú). Pozor, „zůžit“ je častá chyba.
• zůstat → zůstat (tady nejde o průhlednou předponu z- + „ústat“, takže platí vnitřní ů).
• půl, původ, důvod, kůň, kůže → dlouhé u uvnitř slova = ů.
• úterý, úžina, údolí, úrok → na začátku slova vždy ú.
• Súdán, Túnez (varianta k Tunisko), Júlie (podle domácího úzu méně časté) → vlastní jména s ú uprostřed podle zvyklosti přepisu.

Speciální poznámky, které šetří nervy:

• „Ú“ nikdy nepište vprostřed slova jen proto, že „zní hezky dlouze“. Uvnitř slova se dlouhé u přirozeně píše jako ů - pokud nejste na hranici předpony nebo nejde o cizí slovo.
• „Zů-“ na začátku neznamená automaticky předponu z-. U slov jako zůstat, zůstatky, zův? (to ne), prostě berte ů jako součást základu.
• V přízvučných složeninách bývá „ú“ vidět často: trojúhelník, tříúhelník (méně obvyklé, ale tvořené stejně), víceúrovňový, nadúroda. Vždycky si zkuste najít druhou část: úhel, úroveň, úroda.

Tahák, který si zapamatujete (a pár triků navíc)

Chcete si to vtisknout do hlavy napořád? Tohle funguje skvěle i u dětí ve škole:

• Začátek = ú. Uvnitř = ů. Výjimky: předpona/složenina a přejatá slova = ú.
• Nikdy nezačínej slovem na ů. Když vás to svádí, je to ú.
• „Hledej základ!“ - existuje samostatné ú- slovo? Pak piš ú i po předponě (účast → zúčastnit).
• Tři zabijáci chyb: túra, skútr, zúčastnit. Tyhle tři si vytiskněte do hlavy.
• Rozlišujte významy: kúra (lázeňská) × kůra (slupka). „Kúra“ je výjimka, ale hodně častá v běžném životě.

Mini cvičení (zkuste bez koukání do tabulky):

1. On to (může/muže) zvládnout.
2. Včera jsme (zúčtovali/zůčtovali) náklady.
3. Čeká mě horská (túra/tůra).
4. Tohle je (bezúročný/bezůročný) účet.
5. Na stromech je hrubá (kůra/kúra).
6. Syn si koupil (skútr/skůtr).
7. V případě potřeby to (vyústí/vyůsti) v dohodu.

Správně: 1) může, 2) zúčtovali, 3) túra, 4) bezúročný, 5) kůra, 6) skútr, 7) vyústí.

Mini‑FAQ: nejčastější dotazy

Proč se vůbec píše ů a ne jen ú?
Historicky vzniklo ů z dvojhlásky „uo“ (např. dům ← duom). Kroužek připomíná „o“. Tahle podoba se udržela uvnitř slova. Zdroj: Pravidla českého pravopisu, Příruční mluvnice češtiny.

Může být ů někdy na začátku slova?
Ne. V češtině začátkové dlouhé „u“ vždy zapisujeme jako ú.

Jak poznám, že jde o hranici předpony a kořene?
Nejlépe tak, že najdu základové slovo začínající na „ú-“: účet → zúčtovat, účast → zúčastnit, úroveň → víceúrovňový, úhel → trojúhelník. Když nic takového neexistuje, napište ů (zůstat).

Co s cizími slovy? Třeba tůra nebo túra?
Ustálené tvary jsou s ú: túra, skútr, múza, kúra. Pomůcka: slova z němčiny/latiny si většinou drží „ú“ i uprostřed. Schválily to příručky (ÚJČ).

Změnilo se něco v roce 2025?
Ne. Pravidla jsou stejná jako v posledních letech. Školní i úřední praxe drží shodnou normu (PČP, IJP ÚJČ).

Existují dvojice, které mění význam podle ú/ů/u?
Ano. Klasiky: může × muže; kúra × kůra; růže × ruže (poslední tvar je zastaralý/nespisovný v běžném významu). Uvědomte si délku a význam věty.

Ještě pár „špeků“, co občas vyskakují:

• nejúspěšnější, nejúčinější, neúnavný - před komparativními a zápornými předponami se stále drží ú (úspěšný, účinný, únava).
• přeučit × přeúčit? Správně přeučit: tady nejde o „ú-“ základ, ale o „u“ z „učit“. Je to krátké u, proto žádné ú ani ů.
• bezúdržbový (údržba) - opět hranice předpony a kořene, proto ú.

Malý slovníček (prakticky se hodí):

• úřad, úspora, ústní, úžas - na začátku ú.
• půlnoc, důchod, kůlna, můj, tvůj - uvnitř ů.
• zúčastnit, zúčtovat, vyúčtovat, bezúhonný, neúctivý - hranice předpony a kořene → ú.
• túra, skútr, múza, kúra, Súdán - přejatá slova → ú uprostřed.

Úřední opory (bez odkazů): Pravidla českého pravopisu (Academia, 2019), Internetová jazyková příručka ÚJČ AV ČR (aktualizace 2024/2025), Příruční mluvnice češtiny (1995). Tyhle zdroje používají učitelé, korektoři i redakce.

Ještě poslední tip z praxe: Když váháte, řekněte slovo nahlas a zkuste si k němu rychle najít „základ na ú-“. Pokud vás nic nenapadne do dvou sekund, napište ů. Ve většině běžných slov to vyjde správně.

A ano, v češtině se tohle učíme odmala, ale i dospělí narážejí na věty typu: „Zúčastnila ses té túry v Krkonoších?“ Dvě miny v jedné větě. A přitom přesně podle pravidel: předpona z- + účast → zúčastnit; přejaté slovo túra → ú.

Hodí se i krátký „rozcestník“:

• Slovo začíná dlouhým u? → ú.
• Slovo má dlouhé u uprostřed? → ů.
• Je to po předponě a základ začíná na ú-? → ú.
• Je to složenina se slovem na ú-? → ú.
• Je to přejaté slovo/jméno? → často ú (ověřte v příručce, ale túra/skútr/kúra/múza jsou jistota).

A teď si to zkuste „v terénu“. Vezměte libovolný odstavec z novin a zvýrazněte všechna dlouhá „u“. Porovnejte s pravidlem. Dvě minuty práce a mozek si pravidla krásně přepíše do automatického módu. Funguje to.

Ještě si odškrtneme SEO zrnko: pokud jste sem přišli s dotazem „Kdy se píše ú a ů?“, potřebovali jste rychlý tahák, jasné příklady, pastičky a test. Tohle všechno máte výš. Když si nejste jistí, vraťte se k tabulce a ke čtyřem řádkům rozhodovacího stromu.

Další kroky a rychlé odstraňování potíží

Scénáře, kde lidi chybují, a co s tím dělat:

• „Mám text plný ‘zůčastnit se’ a ‘skůtr’.“ → Projděte text vyhledáváním řetězců „zůč“ a „sků“. Ve 100 % případů půjde o chybu. Vyměňte za „zúč“ a „skú“.
• „Nevím, jestli je to předpona.“ → Hledejte „základ na ú-“ (účast, účet, úhel, úrok, úcta, úroveň). Když nic nenajdete, dejte ů.
• „V cizích slovech váhám.“ → Napište si pět nejčastějších: túra, skútr, múza, kúra, Súdán. Ty si zapamatujte. Ostatní si ověřte v IJP ÚJČ (vyhledat v příručce).
• „Dítě si plete může/muže.“ → Trénujte na krátkých větách s obrázky: „On může.“ vs. „Vidím muže.“ Pochopení významu spolehlivě vede k dobrému pravopisu.
• „Chci si to fixnout natrvalo.“ → Metoda tří barev: začátkové ú zvýrazněte zeleně, vnitřní ů modře, výjimky (předpony a přejatá slova) žlutě. Vizuální paměť pomáhá.

Když budete psát často a rychle, sáhněte po malém checklistu (můžete si ho nalepit na monitor):

• Začátek slova? → ú.
• Uvnitř běžně? → ů.
• Předpona + ú‑základ? → ú.
• Složenina s ú‑slovem? → ú.
• Přejaté slovo? → nejspíš ú (ověř).

Na tomhle se shodují i oficiální zdroje (PČP, IJP ÚJČ). Až to přepíšete pětkrát, už to nepokazíte.